Anna, content agency leader, 30, mum-to-be.

Recent Posts

Jaký byl první trimestr

Jaký byl první trimestr

Nemám v diáři označené datum, kdy jsem to zjistila. Vím ale přesně, že to bylo v práci, já už si asi desátý den připadala, že premenstruační syndrom mě obtěžuje už nějak dlouho, ale vzhledem k tomu, že moje cykly byly jako na houpačce, moc jsem […]

Athény – ruiny pod širým nebem

Athény – ruiny pod širým nebem

Koho by napadlo jet do Řecka v březnu! Nás jo. A skvěle jsme se trefili – hlavně s počasím, protože celou dobu (kromě posledního dne) jsme si užívali bez trička 25 stupňů ve stínu, sluníčko, znáte to. Athény jsou skvělý. Jsou busy, jsou špinavý, jsou […]

Denní nezbytnosti

Denní nezbytnosti

Každý máme svoje rituály. Čištění zubů, 5 minut večerní meditace, ranní dvacetiminutový zápas v peřinách, kdy se jeden druhého snažíte donutit vstát, a páteční večerní pivo. Zvláštním způsobem nás ukotvují v žití a přesvědčují náš, že tady je všechno ještě v pořádku.

Krom některých zmíněných a mnoha nezmíněných mám poslední dobou rituály dva. Dva, na které se těším a které si užívám. Jedním z nich je dopolední a odpolední dávka matcha čaje. Vlastně jsem k němu byla poměrně skeptická – kofein už na mě moc povzbuzujícím dojmem nepůsobí, takže jsem začala pít bezkofeinovou kávu, colu jsem téměř stoprocentně utnula, protože se snažím vyhýbat cukru, a ze stejného důvodu odmítnu i redbully, které má v kartonech pod stolem schované kolegyně. Po obědě jsem v kanceláři většinou chodila jako mátoha a hledala místo, kde bych si mohla lehnout a neotlačit se (což je v prostorách těsně před plánovanou rekonstrukcí dost problém, takže jsem většinou jen zívala před monitorem). Matcha čaj, přezdívaný brčál, zelený hrůza, nebo taky mačača, zatím funguje. A chutná!

Druhým rituálem je balzám na cokoli s propolisem od značky Onest. Nejsem nezaujatá – v projektu jsem byla emočně zapojená už od začátku, protože jsem jeho autorům držela palce, občas do něčeho zašťourala a vůbec se nemohla dočkat. Balzám je celý přírodní, příjemný, v minimalistickém balení (což teď naprosto vyhovuje mému žití “ve dvou krabicích”) a já se bez něj nehnu (hlavně proto, že vysušenost mého těla obecně dosahuje stupně 12 z 10 možných). Fakt se těším na další produkty, na rtěnky hlavně!

4 texty o vztazích, které vás donutí přemýšlet

4 texty o vztazích, které vás donutí přemýšlet

… every woman who passes you on the street is the same as you in need and want, in mystery and desire, you will set yourself free to see love as a common resource. You are not special … many unhealthy relationship habits are baked […]

recenze: Květinová kuchařka

recenze: Květinová kuchařka

Milujete květiny? Neodoláte barvám? Vaříte s vášní? Pak vám Květinová kuchařka nesmí chybět. Vizuální skvost od nakladatelství Smartpress vás dostane a minimálně o několika následujících víkendech přibije k plotně. Stojí tahle krasotinka za to? Přečtěte si v recenzi pro Neoluxor.

Osloský policejní masakr

Osloský policejní masakr

Pokud existuje na světě jistota, pak ta, že Kniha Zlín vydá alespoň jednou ročně Nesbøho detektivku. Přivítejte tedy Harry Holea zpět! I když možná ne hned.

Prozradit cokoli z děje Policie tak, aby se člověk vyhnul spoilerům z Přízraku, anebo závěrečnému cliffhangeru, který završil poněkud atypický předchozí díl, je těžké. Oslo opět z popisu Policie nevychází jako poklidné severské hlavní město. Právě naopak – dochází k tak brutálním vraždám policistů na místě, kde oni sam vyšetřovali před lety vraždu. Stopy? Žádné. Svědci? Žádní. A Harry Hole? Není.

Je poměrně nestandardní, aby se v knize jméno hlavního hrdiny objevilo až poté, co přečtete téměž do poloviny stran a začínáte být lehce nervózní, kde se může toulat. Nesbø si za svou spisovatelskou kariéru nicméně dokázal vytvořit tak rozmanitý zástup vedlejších postav, že by byla škoda je právě v tuto chvíli nevyužít. A povedlo se mu to opravdu skvěle! Všechny jsou jedinečné, všechny už s Harrym něco prožili a všechny dokážou fungovat samostatně, aniž by je svérázný alkoholik jakkoli podporoval.

Jo Nesbø v Policii opět vystavěl několikavrstevnatý příběh a hlavně v některých scénách výbornou atmosféru děsu. Není divu, že se sociální sítě plnily výkřiky zoufalství a vzteku – Nesbø si s čtenářem v Policii hraje někdy opravdu krutě, výrazné zvraty v ději na sebe nenechávají dlouho čekat a vy vůbec neodhadnete, co se stane na další stránce.

Detektivky s Harry Holem se čtou samy a ani tahle není výjimkou. Styl, který si Nesbø vypiloval, je opravdu čirá radost číst, všechny věty plynou tak přirozeně, že neruší. I vraždy, které jsou opět velmi vynalézavé (a o co vynalézavější, o to živěji si je budete představovat), popisuje Nesbø tak akorát – aby se čtenář otřásl a možná na chvíli zavřel oči hrůzou, ale zároveň aby ho neodradil číst dál.

Policii se dá vytknout jedna jediná věc. Nefunguje totiž vůbec samostatně. Pokud čtenář nečetl minimálně Přízrak, bude opravdu tápat. Je to jako by tyto dva romány byly spíše prvním a druhým dílem jednoho velkého díla, přičemž Přízrak je ta komornější část a Policie o padesát odstínů šedi temnější a znepokojivější.

Vy, co už jste Přízrak četli, si 8. dubna rozhodně zapište do kalendáře. A vy, co jste ho nečetli (nebo ještě Joovi Nesbømu nevěnovali svůj čas vůbec), začněte, ať si ji za pár týdnů užijete také. Policie je brutální jízda plná emocí, která vás přiková ke knížce. Zaručuju, že se od čtení rušit nenecháte!

Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Neoluxor.

recenze: Buddha vchází do baru…

recenze: Buddha vchází do baru…

Lodro Rinzler je americký popularizátor buddhismu. Pořádá workshopy, přednáší a píše knihy. Buddha vchází do baru… je jeho první knihou. Obrací se v ní především na mladší ročníky, kterým se snaží ukázat, jak žít lépe díky meditacím. A není důvod, proč by jeho návod nefungoval […]

Zahlcenost

Zahlcenost

Potřebovala bych odjet do lesa. Znáte to? Vypnout mozek i telefon a jen se kochat a spát. Chodí mi takové množství emailů, že nejsem schopná na ně odpovídat. A mám výčitky svědomí, paralyzuje mě strach, že něco propásnu a taky že si lidi myslí, že […]

10 článků, které si z roku 2014 odnáším

10 článků, které si z roku 2014 odnáším

Při novoročním úklidu v Pocketu jsem v archivu narazila na desítky (možná stovky) článků, které jsem loni přečetla. Zde přináším jejich ryze subjektivní výběr. Kritérium bylo zejména to, jestli jsem si (mnohdy i po roce) dokázala vybavit, o čem byly a jestli mi něco přinesly:

1. Sex is Sex. But Money is Money. Zpověď dívky ruského původu, která si v New Yorku vydělávala tisíce dolarů denně sexem, asi nikoho neminula. Fascinující je její business model – a taky to, že by se od ní mnoho podnikatelů mohlo směle učit.

2. The Gospel According to Benedict. Rozhovory s ním jsou zábavné vždycky a proto těžko vybrat jen jeden. Ať už mluví o homosexualitě nebo o tom, jak lidé przní jeho příjmení, vždycky je geniální.

3. The All-or-Nothing Marriage. Jsou dnešní manželství méně šťastná než ta dřív jen proto, že se častěji rozvádíme? Problémem je čas a energie – často nemůžeme do kvalitního manželství investovat ani jedno.

4. How Reading Transforms Us. Vlastně nic nového – jen nakopnutí k tomu, aby se někdo začal zabývat tím, jak čtení beletrie mění člověka. Když už ho od základu nepředělá, tak ho alespoň jemně obrousí.

5. My Life in the Locker Room. Americká sportovní novinářka vzpomíná na své začátky v tomhle, poměrně mužském, odvětví. Je to vtipné a zábavné a rozhodně inspirativní.

6. SEO Basics for Bloggers. Vlastně jsem toho o SEO přečetla hromadu, protože čert vyhledávač nikdy nespí, ale praktickou aplikaci jsem nechávala až na leden. Takže zítra. Slibuju!

7. The Power of Two. Kreativní páry? Eh? Uh? Cože? Po přečtení tohoto článku najednou ale dává všechno větši smysl. Ne nadarmo se říká, že ve dvou se to lépe táhne.

8. Web jako služba návštěvníkovi. V e-marketingu je většinou docela jednoduché odpovědět na otázku jak, zůstává ale docela zásadní pachuť nezodpovězené otázky proč. Zkuste si na ni odpovídat častěji.

9. New York in books: readers’ picks. Seznamů co číst není nikdy dost – můj tedy dosahuje už stovek položek a neustále se rozrůstá. Ale nestresuje mě to. Naopak jsem nadšená, že každý si dneska může vybrat podle své chuti. No ne?

10. Infographic: See the Daily Routines of the World’s Most Famous Creative People. Nejvíc mi vyhovuje styl Gustava Flauberta. Hlavně proto, že má tolik času vyhrazeného na čtení. Bomba!

Recenze: Zen pro každého

Recenze: Zen pro každého

Jak přežít v současném světě, plném prázdných slov a negativismu? Jak si nenechat společností zničit vztahy, na kterých záleží, a nebýt vmanipulován do vztahů, které nechceme? I na tyhle otázky dokáže odpovědět jedna nenápadná knížka. Jenže jak dospět ve společnosti, která všechny iniciační rituály vyhodila […]