Anna, content agency leader, 30, happy minimalist.

Athény – ruiny pod širým nebem

Athény – ruiny pod širým nebem

Koho by napadlo jet do Řecka v březnu! Nás jo. A skvěle jsme se trefili – hlavně s počasím, protože celou dobu (kromě posledního dne) jsme si užívali bez trička 25 stupňů ve stínu, sluníčko, znáte to.
Athény jsou skvělý. Jsou busy, jsou špinavý, jsou kopcovitý a prostě jiný. Z letiště vám jede metro (no kde to máte?! Na Heathrow teď a v Praze za 20 let), jediný dvě tramvajový linky jezdí parádní trasu kolem pobřeží a ještě tu žijou Řekové. Poznáte je tak, že buď sedí na židli na ulici (a je úplně jedno, že tam není kavárna, prostě si vynesou z bytu ven židli a pozorují ruch) anebo si hrajou s korálkama v ruce (říká se jim komboloi, prý odbourávají stres a na jejich přehazování existuje několik technik).
Hodně chodíme. Vždycky někam přijedete a pak tam nachodíme desítky kilometrů. V Athénách se vám to stane hned – chodíte a chodíte, do kopce, z kopce a najednou jste našlapali 15 kilometrů. První den jsme si vyrazili pěkně po klasice. Takže ráno po snídani rovnou na Akropoli.

Akropolis

Je třeba smířit se s tím, že to je nejexponovanější turistické místo v Athénách, takže na průchod Propylájemi (vstupní branou) se někdy stojí i fronta. Ale stojí to za to. Ohromné chrámy, které se rekonstruují už od roku 1983, a u kterých nechápete, jak vůbec ten materiál dostali na relativně příkrý kopec. A nejlepší je zapojit fantazii – protože Akropole zdaleka nebyla sterilně mramorově bílá…

Akropolis

Akropolis - Parthenon

Akropolis - Erechteion

Pokud vám kopečky nevadí, vylezte na blízký Areos Pagos – tady zasedal řecký soud a je odsud na Akropoli nádherně vidět. A protože byl březen, taky tu všechno krásně kvetlo :) Idyla.

Athény

Od Akropole sejděte dolů, přes uličky Anafiotiky, směrem k Agoře. Nenechte se zmást – jsou dvě, římská a řecká/starověká. Na té římské najdete hlavně Věž větrů. Na té řecké Attalovu stou (takže kryté sloupořadí, kde se scházelí antičtí byznysmeni a myslitelé) s malým muzeem. A taky chrám Héfaista, boha kovářství, ukrytým za olivovníky.

Agora

Až budete z chození po kamenech unavení, sedněte si do jadné z taveren v ulici Ariadnou. Přes oběd (ale pozor, oběd je až tak ve dvě hodiny odpoledne!) nabízejí výhodná menu, třeba předkrm, obrovskou porci řeckého salátu (rajčata, papriky, okurku, olivy a fetu), souvlaki (vepřový grilovaný špíz) jako hlavní jídlo a pivo za 13 euro. K tomu samozřejmě psomi, řecký chléb, s olivovým olejem. Nedivte se, pokud nebudete u stolu sedět sami – toulavých koček a toulavých psů je v Athénách snad víc než Řeků.

Taverny

V blízkosti Agory se nachází ještě antické naleziště Kerameikos. Když jsme dorazili, asi ve 14:30, upozornili nás, že ve 3 zavírají, ale i tak jsme ho stihli proběhnout – a potkat několik suchozemskách želv, se kterými jsme se hned skamarádili.

Kerameikos

Pro mě jsou Athény, a asi i Řecko obecně, hodně specifický. Hlavně vůní – ve který se mísí borovice, olivovníky, moře a zvláštní pachuť slunce, kterou bych poznala kdekoli. A taky život na střechách – není asi překvapením, že v létě, v horku a parnu sedí Řekové po setmění na chladivém večerním vzduchu.

Athény

Ne všechno je každopádně v Athénách růžové – potkáte neskuteční mnořství lidí bez domova, dětí, které si vydělávají hraním na harmoniku v metru, a pod. Krize na řeky dopadla plnou silou – ale i přesto bych se sem klidně hned přestěhovala.

Těšte se ještě na dva díly – o Pireu, protože přístav jsme si nemohli nechat ujít, a o athénských muzeích!



Leave a Reply

Your email address will not be published.