Anna, content agency leader, 30, happy minimalist.

Fata morgána partnerských kompromisů

O potřebě kompromisů v partnerských vztazích vás určitě měsíc co měsíc poučí minimálně jeden lifestylový časopis a tuna článků na internetových serverech. Jsou ale partnerské kompromisy opravdu modla, kterou je nutno uctívat a opečovávat?

Články se většinou nezmiňují o tom, že kompromis je v podstatě ne úplně šťastné řešení čehokoli. Minimálně jedna strana vždycky bude muset více či méně ustoupit. Nevím, jak ve vás, ale ve mně vždycky zůstane podivná pachuť: “Neustoupila jsem moc? Kdy naposledy on zavrhl svoje plány a věnoval se tomu, co chci já?” Na druhou stranu se v nás pere strach z odmítnutí partnera, protože by to taky mohlo znamenat konec partnerství.

Navíc existují situace, kdy kompromis v podstatě neexistuje. Když jeden chce žít v bytě a druhý postavit domek. Jeden chce jet na dovolenou a druhý by byl raději doma, přitom by oba ale chtěli být spolu. Jeden chce na jih a druhý na sever. (Ponechme stranou rady typu, ať jede každý sám. V momentě, kdy na sebe partneři přes týden mají čas asi tak jednu hodinu večer, než upadnou do kómatu, a jednu ráno, než z přeleželých těl vyžehlí něco, co se dá prezentovat na veřejnosti, je docela dobré, aby si na sebe našli čas aspoň na dovolené.) Nebo jeden chce dítě a druhý ne. (Ústupek v tomto případě znamená většinou dost nenaplněný život o pár let později.)

Otázkou zůstává, co s tím. Jak měřit množství ústupků? Lze to vůbec? Je dobré zaplétat se do sítě “kdo se obětuje pro vztah víc”? Jak zabránit tomu, abychom neměli pocit, že druhému dáváme všechno a on nám zapomíná vracet? Řešili nahlas tyhle problémy lidé i dřív? Nebo se prostě řeklo, že žena nevydělává/vydělává méně, a má tudíž menší právo do chodu vztahu zasahovat? Nejsou nakonec vztahy mezi dvěma rovnocennými individui náročnější, než byly kdy dřív?

Přesto asi kompromisy ve vztazích zůstávají jediným kompromisem, jak si vztahy udržet. Ovšem jen do určité míry. Pud sebezáchovy je mocná čarodějka a až míra trpělivosti přeteče, půjdou lidé zase hledat štěstí jinam.



Leave a Reply

Your email address will not be published.