Anna, content agency leader, 30, happy minimalist.

Mohou feministky nosit vysoké podpatky?

Na webu Guardianu se nedávno objevil sloupek zamýšlející se nad tím, jestli je nefeministické nosit vysoké podpatky nebo naopak.

Část (hlavně emancipované) společnosti může namítnout, že podpatky jsou vlastně symbolem ženské sexuality, že tu jsou jen proto, abychom byly vyzývavější a muži o nás projevili zájem, a tudíž se s feminismem neslučují ani vzdáleně, ale na podpatcích není vlastně nic špatného, nic inheretně nefeministického. Přesto se dodnes dokážou ženy pohádat do krve o tom, jaké chování je a není feministické.

Feminismus je vlastně jen o možnosti volby. O ničem jiném. Možnost volby je pro feminismus univerzálním poselstvím, ale v jednotlivých případech se může realizovat naprosto odlišně, až protichůdně.

Protože – ženy nejsou stejné. Každá je jedinečná. Co jedné přijde už za hranicí vyzývavosti, je pro druhou ještě pořád v toleranci. Co je jedné příjemné, může druhé vadit. Jedna moje známá bez vysokých podpatků nevyjde z domu, protože se v nich cítí mnohem sebevědoměji než bez nich – a nosí je jen sama kvůli sobě. Stejně legitimní je ale podpatky z jakéhokoli důvodu odmítat.

A to můžeme říct vlastně o všem. Věci se nedělí na feministické a antifeministické. V momentě, kdy si mezi nimi můžeme naprosto svobodně vybrat, je vlastně v souladu s feminismem všechno.

Sama se za feministku považuji, a přesto žiju s mužem, na kterého večer s radostí čekám s teplou večeří a vyžehleným oblečením. Ale chci mít možnost si taky otevřít láhev vína, sednout si do křesla a říct mu: „Dneska si uvař sám.“ A taky si chci dopoledne, aniž by mě za to kdokoli odsuzoval, vybrat, jestli zůstanu s dítětem na mateřské, anebo ne, a odpoledne se rozhodnout, jestli půjdu na nákup v zabijáckých podpatcích nebo roztrhaných keckách.



Leave a Reply

Your email address will not be published.