Anna, content agency leader, 30, mum-to-be.

Nástin nářečních problémů

Českým internetem proběhla mapa nářečí. Jen z Facebooku ČT24 ji sdílelo téměř 900 lidí. Pravděpodobně se jedná o objev měsíce ledna!

Mapa nářečí

Ona mapa ale není úplně nejšťastnějším způsobem zpracovaná, protože problém nářečí příliš zploššťuje a hlavně – chybí jakýkoli komentář. A pracovnice Ústavu pro jazyk český v HydeParku tomu příliš nepomohla, spíš naopak, nevysvětlila základní principy fungování jazyka, což nutně muselo vést k rozsáhlé diskuzi “u nás se takhle nemluví”.

Prvním problémem mapy je, že lidé z tmavomodrých Sudet můžou nabýt dojmu, že oni mluví českým nářečím. Nikde totiž není dovysvětleno, že nářečí z těhle oblastí zanikla, protože původní obyvatelstvo bylo po 2. světové válce odsunuto a vzniklé místo bylo osídleno mišmašem lidí ze všech koutů republiky. Asi proto nedostaly Sudety ani vlastní čísélko s poznámkou. A kde je nějaká zmínka o tom, že takhle učebnicově dnes mluví jen starousedlíci, protože kvůli migraci a taky poměrně silnému vlivu médií si mladá generace mluvu svých prarodičů už neudržuje? (Mimochodem i ve veřejnoprávní České televizi dnes moderátoři stále více používají výrazy z obecné češtiny, za což by jim měli brát prémie.) A ještě jedna věc – komplexně zpracované knihy o české dialektologii pocházejí ze začátku 90. let. Český jazykový atlas je sice novější, ale i k němu mám své výhrady (pumlíč místo míč se prý říká na jihozápadě – a zrovna můj muž tohle slovo používá aktivně a je ze severu!). I když si to nechceme připustit, jazyk se vyvíjí neuvěřitelně rychle a co platilo před 20 lety, nebude dnes stoprocentní pravda.

Při pohledu na mapu jsem si vzpomněla na svoje devatináctileté já, které se odhodlalo absolvovat přijímací zkoušky na pražskou bohemistiku. V komisi proti mně seděl profesor Uličný a zadíval se pozororně na mé nacionále: “Jakým nářečím mluvíte v Havlíčkově Brodě?”
“Žádným, mluvíme interdialektickou obecnou češtinou!”
“Jste si tím úplně jistá?”
V mozku se mi začala otáčet kolečka a šroubky a po chvíli přemýšlení jsme se dali do půlhodinového rozhovoru o tom, že máme v mluvě daleko víc germanismů než třeba lidé ze středních Čech, že některé rysy obecné češtiny u nás už díky blízkosti Moravy vymizely, ale hlavně – že nářečí je tak komplikovaný jev, že málokdy stačí jen naučit se jejich názvy. A určitě není dobré je zjednodušit na jednu mapu, vytrhnout ji z kontextu a nechat proplouvat vodami internetu. Takhle totiž národ nikdy nevzděláme.



1 thought on “Nástin nářečních problémů”

Leave a Reply

Your email address will not be published.