Anna, content agency leader, 30, mum-to-be.

Óda na podzim

Když jsem v sobotu ráno vyběhla ven, bylo to cítit na první nadechnutí – neomylně a neopakovatelně čistý chladný vzduch, který je tolik specifický, voní listím a trávou a jablky a já mám pocit, že dýchám chladivou vodu. Měkké světlo, které se přes den horko těžko šplhá přes obzor a celý den je spíš nizoučko a barví svět úplně jinak, než ostré, bodavé slunce letní. Chodníky, které se pomalu začínají zachumlávat do deky z červeného a žlutého a hnědého listí.

Podzim je pro mě nejhezčí roční období. Svým způsobem smutné, ale zase nepřináší výčitky, že člověk stráví den na polštářích s knížkou. Ta část roku, kdy je možné se na svět dívat jinýma očima, očima starýma, které se ale pak na jaře znovu narodí. Dny, které člověk začne i skončí hrnkem čaje a s vlněnými ponožkami na nohou. Dny, kdy může být nostalgický, kdy má čas zpomalit a přemýšlet a vzpomínat a učit se. Z chyb.

Vítej, podzime!



1 thought on “Óda na podzim”

Leave a Reply

Your email address will not be published.