Anna, content agency leader, 30, mum-to-be.

Recenze: The Maze Runner

Každý z nás má nějakou guilty pleasure. Mojí jsou filmy spíše pro teenagery, tedy i Labyrint: Útěk, na jehož předpremiéru jsem se dostala díky Neoluxoru.

(Přiznám se, knihu jsem nečetla. Napravím při nejbližší volné příležitosti. Ale určitě se shodneme, že film musí fungovat hlavně bez ní.)

Thomas si nic nepamatuje. Zničehonic ho výtah vyveze kamsi na prostranství, na kterém skupina chlapců vytvořila odříznutý samostatný svět. Celý prostor, kteý jim je dovolen obývat, je obehnán zdí, za kterou se rozprostírá labyrint. Tajemný, vydávající nepříjemné zvuky, děsivý. Skupinka chlapců, běžci, se každé ráno vydává labyrint zkoumat. Znají každý kout, ale ani po 3 letech nejsou útěku blíž, než byli na začátku. 

Thomas se odmítá přizpůsobit pravidlům, která si chlapci za těch několik let pobytu vypracovali, a to zejména proto, že jako jediný si na něco pamatuje. Trápí ho záblesky vzpomínek, kterým nerozumí. Chce pryč. A poslední kapka je Teresa, kterou výtah přiveze jako jedinou dívku a jejíž první slovo je jeho jméno…

První část byla opravdu skvělá. Hororová, napínavá, občas nahánějící husí kůži. Ačkoli jsou některé chlapecké postavy trochu šablonovité (děcko Chuck, přirorozená autorita Alby, nejlepší kamarád Newt) a v podstatě jim pro některá jednání chyběla motivace, herci hráli výborně. S povděkem kvituji, že se neodehraje žádné milostné jiskření a tokání, které je poslední dobou povinností snad ve všech filmech všech žánrů. 

Nejvíc mě dostalo filmařské zpracování labyrintu. Ta ošuntělá zrezivělá atmosféra zdí porostlých břečťanem. Tráva prorůstající mezi panely. Paráda!

Konec, tedy samotný útěk zmiňovaný v názvu, maličko ztrácí na tempu, nicméně závěrečné scény vás nenechají myslet na nic jiného než na to, aby už ksakru byl druhý díl. Takovéhle cliffhangery jsou podpásovka!

Milovníci dystopií musí Labyrint: Útěk rozhodně vidět. Stejně tak všechny holky pod 20, kteří si v chlapcích určitě najdou svého nového idola (aspoň soudě dle nadšených výkřiků v kině). A kluci, kteří si pro změnu chtějí odpočinout od akčních filmů.



1 thought on “Recenze: The Maze Runner”

  • Díky, navnadilas mě, skvělá recenze… ;)
    Jinak teenagerovské dystopie (nejenom) taky miluju, ač už dávno nepatřím do cílovky. Teď se chystám na The Giver, byť to teda až tak povedeně, jako tento film, nevypadá…

Leave a Reply

Your email address will not be published.