Recenze: Uzel

Tahle knížka je zauzlovaná pořádně! Je v podstatě jedno, kdo se skrývá pod pseudonymem Dominik Dán (prý elitní policista, ale dnes si člověk nemůže být ničím jist). Ať je to kdokoli, umí psát – napínavě, přitom lehce, s nadhledem a občas výborně cynicky.

Richard Krauz je mladý pochůzkář, který se souhrou okolností a taky díky svým schopnostem stane detektivem. Píše se rok 1988 a politická mašinérie je paralyzovaná strachem z možnosti, že by vlastně komunismus nemusel být konečným politickým řešením pro východní země. Richard po dvou týdnech zaučování (které sestává většinou z pití všemožného alkoholu) netrpělivě vyhlíží svůj první případ, což nelibě nese jeho žena Sylvie, která netouží po ničem jiném, než aby byl s ní a malou dcerkou doma a vymaloval její matce obývací pokoj. Mladý kriminalista se nakonec dočká – v ropné rafinérii je nalezeno tělo jednoho pracovníka. A aby toho nebylo málo, o něco později dojde k vraždě vojenského pilota, elitního příslušníka československé armády.

Zajímavé je, že vražda se odehraje až v polovině knihy. Do té doby se seznamujeme s postavami, přeskakujeme od jedné k druhé, odhalujeme jejich minulost i přítomnost, takže některé začnete litovat, jiné nenávidět. Vojenský pilot a jeho žena, dcera diplomata, které stát po svatbě sebere možnost tlumočit a zavřou ji jako myš do kanceláře. Mladá Dana, jejíž rodiče byli nuceni emigrovat, když jí byly tři roky a ji státní šiml uvěznil do dětského domova, odkud si ji vybojovali prarodiče. Pohraničníci, kteří noc co noc šlapou podél státní hranice a pátrají po komkoli, kdo by chtěl ze spárů socialismu uprchnout. Vše má ale svůj řád, nestane se vám, že byste se ve vyprávění ztratili. Samotné vyšetřování pak působí jako katalyzátor pro dopovězení jednotlivých příběhů, které se postupně proplétají, až se setkají. V uzlu.

Stejně jako u Žítkovských bohyní se mi doslova zvyšoval tlak při pasážích, ve kterých Státní bezpečnost vyslýchala obyčejné lidi jen proto, že z naprosto malicherných důvodů spadali do kolonky “nebezpeční”. Pro mladší generaci tak bude tahle knížka balancovat na hraně sci-fi detektivky – i tak by ji ale dospívající číst měli. Nenásilnou formou získají aspoň obecné povědomí o tom, jak to před sametovou revolucí fungovalo.

Uzel je důkazem, že detektivka se nemusí odehrávat ve sněhu, mrazu, dešti nebo mlhách severu. Může se odehrávat někde za humny a přesto to bude napínavé čtení, které vás nezklame.

Děkuji za recenzní výtisk a pokud chcete, sledujte Dominika Dána na jeho české stránce.